Vliv životního stylu a socioekonomického postavení na zdraví obyvatel Ostravy a vytipování cílových rizikových skupin pro zdravotní intervenci
Financováno z dotace rozpočtu Moravskoslezského kraje
Epidemiologické studie posledních 10 let se zabývají dílčími rizikovými faktory a jejich vlivem na zdravotní stav, ne jako celek, ale spíše v souvislosti s incidencí nebo prevalencí jednoho nebo několika mála onemocnění. Výsledky nesčetných studií domácích i zahraničních potvrzují významnou souvislost zdravotního stavu a vzdělání, socioekonomického statusu a zdraví, životního stylu a zdraví. Národní program obnovy a podpory zdraví v České republice (MZ ČR, Praha 1992) uvádí, že životní styl ovlivňuje zdravotní stav přibližně z 50-60 %, životní prostředí stejně jako zdravotní péče zhruba 20%. Výsledky některých studií deklarují, že nízký socioekonomický status /SES/ signifikantně negativně ovlivňuje prevalenci hypertenze (Shakoor, A.B. et all; 1997), snižuje kvalitu poskytované zdravotní péče (Wiggers, J.H., Sanson, F.R.; 1997), zvyšuje prevalenci karcinomu plic (Van Loon, A.J. et all; 1997), využívání lékařské péče (Kephart, G. et all; 1998). Bylo prokázáno, že nízká úroveň SES je spojena s horším zdravím a nižším pocitem well-being (Marmot, M.G. et all; 1998). Epidemiologické studie také prokázaly ovlivnění zdravotního stavu vzděláním obyvatel, např. snižující se trend výskytu obezity a cholesterolu u vzdělanější populace (Bobák, M. et all; 1997), naopak zvýšený výskyt příležitostných i chronických bolestí hlavy se stoupajícím vzděláním (Schwartz, B.S. et all; 1998). Materiální deprivace a nízká úroveň vzdělání jsou také faktory, které významně ovlivňují pocit zdraví a fyzické funkce (Bobák, M. et all; 1998). Z uvedeného je patrno, že životní způsob, stejně jako vzdělání a socioekonomický status prokazatelně ovlivňuje zdravotní stav lidí, jejich subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody.Vzhledem k faktu, že Ostrava představuje velkou městskou aglomeraci se specifickou skladbou obyvatelstva, historicky ovlivněnou těžkým průmyslem, současnou restrukturalizací průmyslové výroby a důlní těžby, se vzrůstající nezaměstnaností, je poznání subjektivního přístupu ke zdraví jedním ze stěžejních úkolů pro určení odhadu trendu dalšího vývoje zdravotního stavu obyvatel a zpracování účinných preventivních opatření. Vyšší SES a vzdělání se přímo odrážejí na přístupu ke zdraví; umožňují jednak materiálně širší možnosti ovlivnění životního způsobu a uspokojování potřeb kulturního a sportovního vyžití, pocitu sebeuspokojení a seberealizace, na druhé straně umožňují přístup k informacím a schopnost jejich analýzy a aplikace v životním stylu jedince i jeho rodiny jako celku, tak i v přijetí preventivních opatření vůči svému zdraví.
Cílem projektu je zjistit
- subjektivní vnímání zdravotního stavu respondentů
- jak se rozdíly ve vzdělání a socioekonomickém postavení reálně promítají do životního stylu respondenta, jak determinují jeho přístup ke zdraví, k vybraným rizikovým faktorům a preventivním zdravotním opatřením
- vztah mezi proklamovaným postojem respondentů ke zdraví a reálným přístupem k preventivním opatřením
- cílové skupiny pro zdravotní intervenci podle různých sociálních a vzdělanostních skupin
- motivace respondentů a nedostatků v přístupu k ochraně vlastního zdraví
Metodika
Studie bude provedena dotazníkovým šetřením náhodně vybraného vzorku dospělé populace na území města Ostravy. Kohorta bude zahrnovat 500 obyvatel Ostravy ve věku 25-70 let. Věkové rozmezí je omezeno dolní hranicí 25 let, která předpokládá ukončení přípravy na budoucí povolání a již vytvořené vlastní vzory chování, jež určují životní styl. Horní věková hranice byla stanovena na 70 let.
Způsob realizace
Metodou zjišťování bude obsáhlý dotazník, který mimo základních demografických údajů bude sledovat způsob života, pracovní a mimopracovní zátěž, nemoci a potíže respondenta, jeho životosprávu, způsob chování, jež má protektivní nebo negativní zdravotní účinky, pravidelnost preventivních lékařských prohlídek. Dotazník již byl ověřen v pilotní studii podpořené Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví ČR.
Harmonogram projektu: Studie je realizována v období květen-prosinec 2003
Předpokládaný přínos projektu Předpokládá se, že hlavní využití výsledků projektu bude směrováno do účinné zdravotní intervence v rozlišení podle vytipovaných cílových skupin. Bez zjištění základních informací o chování a subjektivním přístupu k vlastnímu zdraví není možno zaměřit zdravotní výchovu adresně na cílové skupiny, stává se tak formální a mnohdy neúčinnou. Po-znání, jak budou intervenční aktivity přijaty v různých sociálních skupinách, jaká je ochota ke změně návyků u těchto skupin, se stává i nástrojem k efektivnímu použití zdravotní intervence.
Realizační tým
Hlavní řešitelMgr. Hana Šlachtová
SpoluřešiteléIng. Hana Tomášková
MUDr. Anna Šplíchalová, Ph.D.
Bc. Petra Fejtková
Aktuality
Vyhlašovatel oznamuje svůj úmysl zadat veřejnou soutěž s výše uvedeným názvem dle § 1772 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle pravidel pro veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Tímto Vás vyzývá k podání nabídky do této veřejné soutěže.
Vánoční provoz pokladny v Ostravě
Během vánočních svátků 23.12 -31.12.2024 bude zkrácena provozní doba pokladny v Ostravě pouze do 13.30 hod.
Nabídka zaměstnání
Prohlédněte si nové pracovní nabídky
Odběry vzorků na konci roku 2024
Termíny pro letošní výsledky analýz vzorků.
Evropský testovací týden
Poradny Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě se připojí k Evropskému testovacímu týdnu HIV a rozšíří provozní dobu.
Zobrazit všechny aktuality